Společenství vlastníků Josefa Čapka 3235-36, Kladno

• 960 Kč za fyzickou osobu,
• 960 Kč za nemovitou věc zahrnující byt, rodinný dům, nebo stavbu pro rodinu rekreaci, ve které není hlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obce.

Poplatková povinnost vzniká od prvého dne měsíce, ve kterém došlo ke vzniku trvalého pobytu občana ve městě (tj. zpravidla narození, přistěhování nebo u cizích státních příslušníků získání povolení k trvalému pobytu), nebo ve kterém se poplatník stal vlastníkem (spoluvlastníkem) zpoplatňované nemovitosti na území města.

Poplatková povinnost zaniká uplynutím posledního dne měsíce, který předchází dni zániku trvalého pobytu občana ve městě (tj. zpravidla úmrtí nebo odstěhování), nebo ve kterém poplatník přestal být vlastníkem (spoluvlastníkem) zpoplatňované nemovitosti na území města.

Poplatek je splatný nejpozději do 15. 4. každého roku. Na žádost poplatníka lze poplatek též uhradit:

1. ve dvou stejných splátkách nejpozději do 15. 4. a 15. 9. každého roku,
2. ve čtyřech stejných splátkách nejpozději do 15. 4., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. každého roku.

Poplatek za komunální odpad lze uhradit:

1. převodem na účet Magistrátu města Kladna 19-6750510277/0100, s příslušným variabilním symbolem. Každá osoba má svůj vlastní variabilní symbol 10 číslic, počínající 949, případně 945. Platby je nutné uvádět s tímto VS, a zároveň jej lze použít i pro další platební období. Pokud neznáte svůj variabilní symbol, kontaktujte správce místního poplatku na telefonních číslech: 312 604 352, 353, 354
2. v hotovosti v pokladnách Magistrátu města Kladna.

On-line na Portálu občana Kladno

Výhody, které získáte registrací do portálu našeho úřadu:

• Aktuální přehled vašich závazků vůči úřadu na místních poplatcích s možností platby kartou
• Možnost online platby převodem, kartou nebo prostřednictvím QR kódu
• Vše dostupné z pohodlí domova 24 hodin denně, 7 dní v týdnu
• Včasné upozornění na splatnost jednotlivých poplatků

Zdroj: mestokladno.cz, portal.mestokladno.cz

Jak objednat vany V ZIMNÍM OBDOBÍ 2024–2025

Od prosince 2024 do března 2025 budou v Kladně vany na velkoobjemový odpad rozmisťovány pouze na žádost občanů. Pokud se občané bytových domů, popřípadě občané rodinných domů vdané ulici domluví na společných úklidech, mohou si zdarma objednat návoz městské vany vždy nejméně s čtrnáctidenním předstihem na adrese: Magistrát města Kladna, odbor životního prostředí, náměstí Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno nebo e-mailem: renata.ladmanova@mestokladno.cz. Žádost bude posouzena zhlediska finančních a organizačních možností města.

Velkoobjemový odpad (do 300kg na osobu a rok) mohou občané inadále odkládat do kladenských sběrných dvorů (SD) v ulicích Smečenská, Vrapická nebo nově v ulici Mládežnická či do sběrného místa (SM) v ulici Milady Horákové (naproti zastávce MHD Tesco).

Zdroj: mestokladno.cz

Může se na první pohled zdát, že předseda společenství vlastníků je to samé jako předseda výboru SVJ. Mnoho členů výborů má za to, že jde jen o zkratku. Je to velký omyl, který svědčí o malém právním povědomí těchto osob.

Předseda výboru

Výbor je vícečlenným statutárním orgánem SVJ. Jiný název kolektivní statutární orgán SVJ mít nemůže, to je dáno § 1205 odst. 1 občanského zákoníku. Činnost výboru řídí a organizuje jeho předseda, kterého volí ze svého středu členové výboru.

Předseda výboru je tedy zjednodušeně řečeno předsedou nikoliv celého SVJ, ale je pouze předsedou statutárního orgánu, který se nazývá výbor.

Předseda společenství vlastníků

Jak je z názvu této funkce patrné, tento předseda nepředsedá výboru, ale zjednodušeně řečeno celému SVJ. Název individuálního statutárního orgánu SVJ předseda společenství vlastníků je dán § 1205 odst. 1 občanského zákoníku a není možné zvolit název jiný. Předsedu společenství vlastníků volí shromáždění, neboť jde o název statutárního orgánu, na rozdíl od předsedy výboru. Členy volených orgánů, tedy i statutárního orgánu, volí dle § 1208 občanského zákoníku výlučně shromáždění.

Předseda společenství vlastníků je tedy jediným členem statutárního orgánu, a to jiného orgánu než je výbor! Mnoho předsedů výboru si jako funkci píše nikoliv předseda výboru (SVJ), ale předseda společenství vlastníků (SV)!

89/2012 Sb. Občanský zákoník napsal:§ 1205 občanského zákoníku

Orgány společenství vlastníků

(1) Nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.

Pro bezpečnost všech obyvatel bytových domů je potřeba dodržovat pravidla požární ochrany. Ta má v bytových domech na starosti SVJ jakožto právnická osoba. Společenství vlastníků jednotek tedy musí zajišťovat kontroly hasicích přístrojů, zabezpečovat plnění povinností na úseku požární ochrany a dodržovat další směrnice a předpisy, které si dnes představíme.

Požárních předpisů a směrnic není zrovna málo. Jejich nedodržování může být přísně pokutované, a navíc ohrožuje obyvatele domu. Proto stojí za to mít vše, co se týká požární bezpečnosti, v naprostém pořádku.

Povinnosti SVJ v rámci požární ochrany

• Zařazení do kategorie požárního nebezpečí
• Preventivní požární kontroly
• Bezpečnostní značky v domě
• Pravidelná kontrola požárních hydrantů
• Zajištění průchodnosti únikových cest
• Revize a rozmístění hasicích přístrojů
• Požární poplachové směrnice
• Dokumentace požární ochrany
• Požární řád
• Revize požárních dveří

Zařazení do kategorie požárního nebezpečí

Jako společenství vlastníků jednotek jste právnickou osobou. A právě u právnických osob se v oblasti požární ochrany na základě zařazení do kategorií požárního nebezpečí stanovují povinnosti. Právnické osoby lze pak na základě zákona § 4 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně zařadit do těchto kategorií:

• bez zvýšeného požárního nebezpečí
• se zvýšeným požárním nebezpečím
• s vysokým požárním nebezpečím

Čím je větší požární nebezpečí, tím větší budou povinnosti SVJ. Může jít i o individuální činnosti, protože objekty bývají rozdílné a mají jiný charakter, okolí nebo další odlišnosti. Společenství vlastníků má tedy povinnost zařadit svůj bytový dům do kategorie dle požárního nebezpečí. To uděláte tak, že necháte provést analýzu domu a necháte zpracovat výčet povinností. Se vším vám pomůže technik požární ochrany nebo osoba, která je v prevenci rizik odborně způsobilá. Stejná osoba pak bude pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a provádět povinné pravidelné prohlídky.

Preventivní požární kontroly

V objektech a zařízeních se musí dle § 13 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci provádět pravidelné preventivní požární prohlídky. Musí jimi procházet i objekty, které nemají zvýšené požární nebezpečí, a tak se týká všech, i těch malých.

Jak často provádět prohlídky:

• objekty s vysokým požárním nebezpečím – alespoň jednou za 3 měsíce
• objekty se zvýšeným požárním nebezpečím – alespoň jednou za 6 měsíců
• objekty bez zvýšeného požárního nebezpečí – alespoň jednou za rok

Bezpečnostní značky v domě

Bezpečnostní značky jsou další povinností v oblasti požární ochrany, kterou musí společenství vlastníků plnit. Jde o pokyny k evakuaci osob a zvířat, výstražné značky, informativní značky a další. Nezapomeňte ani na bezpečnostní značky na místa, kde jsou prostředky požární ochrany a požární zařízení.

Bezpečnostní značky včetně stanovení vzhledu a umístění či zavedení signálů najdete v Nařízení vlády č. 11/2002 Sb. a také v § 3 odst. 2 a § 11 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci.

Jaké jsou druhy bezpečnostních značek

• požární
• výstražné
• příkazové
• zákazové
• informativní

Další povinná označení

SVJ má také povinnosti označovat únikové cesty. V bytových domech proto nezapomínejte na označení těchto částí, vybavení, prostor a nařízení:

• zákazy kouření
• požární hydranty
• evakuační výtahy
• hlavní uzávěry topení a elektřiny
• zákazy vstupu s otevřeným ohněm
• únikové cesty
• přenosné hasicí přístroje
• hlavní uzávěry vody a plynu
• nouzové východy

Pravidelná kontrola požárních hydrantů

Obytné domy mívají také vnitřní požární vodovody. Pokud se u vás hydrantový systém nachází, je potřeba provádět i u něj pravidelnou revizi, a to alespoň jednou za rok. Kromě revize je však důležité udržovat hydranty v perfektním stavu. Neměl by být natlakovaný a musí u něj vždy být k dispozici veškeré komponenty jako požární hadice, proudnice a další části. Zároveň musí být požární hydrant okamžitě přístupný.

O požárních hydrantech hovoří § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, která stanovuje všechny povinnosti o této požární technice.

Zajištění průchodnosti únikových cest

Na chodbách bytových domů často nacházíme skříně, květináče, botníky a další věci, které překážejí v únikové cestě. Obyvatelé bytů si takto na první pohled zvelebují prostředí, jde přitom ale o narušování průchodu únikových cest. Při evakuaci a práci hasičů a záchranářů však musí být cesty prázdné a průchozí.

Proto projděte chodby domu a zjistěte, zda se v cestách nenachází předměty, které brání evakuaci osob a práci bezpečnostních složek. Tyto nedostatky řeší i požární technik, který provádí pravidelné prohlídky, a tak vám poradí, které předměty jsou v pořádku, a které je naopak nutné z chodeb a cest odstranit.

Co musíte v bytovém domě udržovat volné:

• únikové cesty a přístup k nouzovým východům
• přístup k věcným prostředkům požární ochrany
• přístup k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům
• přístup k požárně bezpečnostním zařízením
• přístup k rozvodným zařízením elektřiny

Revize a rozmístění hasicích přístrojů

Když vypukne požár, jsou hasicí přístroje jednou z prvních možností, jak jej zastavit. Proto jsou při požární ochraně velmi důležité a musí být naprosto funkční a odpovídající. Společenství vlastníků musí zajistit, aby byly vhodně vybrané a logicky a efektivně rozmístěné. Minimálně jednou za rok pak čeká hasicí přístroje revize.

Při množství, použití a rozmístění se můžete řídit § 2 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., pokud ve vašem domě není k dispozici projektová dokumentace, bezpečnostně požární řešení nebo dokumentace požární ochrany.

Požární poplachové směrnice

Budovy, které spadají do druhé a třetí kategorie požárního nebezpečí, musí mít zpracované poplachové požární směrnice. Jde o dokument, který vymezuje, jak se mají lidé chovat, pokud vypukne požár. Definují tak, jak postupovat v případě požáru. Kde ho ohlásit a jak vyhlásit poplach. Důležitý je také evakuační plán.

Směrnice by měla být jednoduchá a dobře pochopitelná. Vyvěste ji také na viditelné a dobře přístupné místo. Požární poplachová směrnice by také měla obsahovat povinnosti při zjištění požáru, povinnosti a způsob pro vyhlášení poplachu a důležitá telefonní čísla.

Dokumentace požární ochrany

Stejně jako u požární směrnice mají povinnost zpracovávat dokumentaci požární ochrany společenství starající se o budovu ve druhé a třetí kategorii požárního nebezpečí. Ke zpracování je třeba pověřit technika požární ochrany nebo osobu, která je v oblasti požární ochrany způsobilá.

Požární řád

Bytové domy druhé a třetí kategorie požárního nebezpečí musí mít také zpracovaný požární řád. Jde o dokument, který určuje soubor pravidel, která snižují riziko vzniku požáru nebo krizové události. Musí být viditelně vyvěšený.

Revize požárních dveří

Zejména v nových domech nacházíme často ochranné protipožární dveře, většinou na trasách únikových cest a někdy také v bytech. Požární dveře jsou klasifikované jako požárně bezpečnostní zařízení, a tak je nutné provádět jejich pravidelné revize. Zákon stanovuje, že se tyto prohlídky musí provádět alespoň jednou za rok.

Jsou objekty, kde je směr a vedení únikových cest na první pohled zřejmé a i bez jakéhokoliv značení, každý ví, kudy se v případě požáru evakuovat. Pak tu jsou ale objekty, které jsou značně nepřehledné a najít správný směr evakuace k nejbližšímu východu může být dosti komplikované, často dokonce i pro osoby, které jsou v objektu již po několikáté. Proto je důležité, tyto objekty správně označit příslušnými únikovými tabulkami a značkami.

Požadavky právních předpisů

Nutnost provádět značení únikových cest a nouzových východů vyplývá z celé řady právních předpisů. Předpisy však také upravují i požadavky na vzhled nebo umístění značení.

Co musí a co nemusí být označeno?

K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby byly označeny nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa [písm. a), odst. (3), § 11, vyhlášky č. 246/2001 Sb.].

Kam značení umístit?

Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. Toto bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde se mění směr úniku, kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně úniku [odst. (4), § 10, vyhlášky č. 23/2008 Sb.].

Pozor na výtahy – i ty musejí být označeny!

Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním značením podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 13 (ČSN 27 4011) [odst. (5), § 10, vyhlášky č. 23/2008 Sb.].

(vymezující základní povinnosti osob pro případ vzniku požáru nebo jiných nebezpečí)

1) Každý je povinen poskytnout přiměřenou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru,
zejména:

• provést opatření k záchraně ohrožených osob
• uhasit požár (je-li to možné) zejména pomocí instalovaných hasicích přístrojů a hydrantů
  (pozor! elektřinu nehaste vodou, pouze práškovými či sněhovými hasícími přístroji)
• provést opatření k zamezení šíření požáru
• poskytnout osobní a věcnou pomoc na výzvu velitele zásahu

2) Každý je povinen vzniklý požár ohlásit, nebo zajistit jeho ohlášení.

• volejte telefonem číslo 150, nebo 112
• uveďte kdo volá, kde hoří a co hoří

3) Požární poplach je v objektu vyhlašován voláním HOŘÍ.

4) Evakuace

• Pro evakuaci platí zásady urychleného překonání co nejmenší vzdálenosti do volného prostoru mimo objekt.
• Případná evakuace probíhá po únikových trasách vyznačených fluorescentními požárními značkami únikových cest.
• Při evakuaci nepoužívejte výtahy!!!
• Evakuované osoby se musí v zájmu bezpečnosti, rychlosti a zamezení paniky bezpodmínečně řídit pokyny osob, které organizují evakuaci, zejména pokyny hasičů. Bez prodlení jsou povinny opustit ohrožené prostory a pokud to situace dovoluje zkontrolovat, zda se v prostoru nevyskytují další osoby.
• Vypnout veškeré el. spotřebiče, uzavřít okna a dveře.

Je třeba zdůraznit, že veškeré úsilí musí být směrováno k záchraně osob a jejich zdraví a až následně k věcem movitým.

Všechny evakuované osoby se soustředí na volném prostoru před budovou, v dostatečně bezpečné vzdálenosti.

Důležitá telefonní čísla:

Hasiči (tísňová linka): 150
Policie (tísňová linka): 158
Záchranná služba: 155
Tísňová linka: 112

1. udržovat svůj byt a společné části, které jsou mu vyhrazeny do výlučného užívání, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu,
2. řídit se pravidly pro správu domu a užívání společných částí, pokud byl s pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, a zajistit totéž i u osob, jimž umožní přístup do domu nebo bytu,
3. přispívat na správu domu,
4. platit zálohy na splnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby),
5. po výzvě osoby odpovědné za správu domu umožnit přístup do bytu za účelem ověření, zda vlastníkem jednotky prováděné stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části domu,
6. zdržet se všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu, o nichž bylo řádně rozhodnuto orgánem SVJ,
7. po výzvě osoby odpovědné za správu domu umožnit přístup do svého bytu nebo společné části vyhrazené k výlučnému užívání vlastníkovi jednotky za účelem údržby, opravy, úpravy, přestavby či jiné změny domu, mají-li být prováděny uvnitř jednotky či vyhrazené společné části domu,
8. po výzvě osoby odpovědné za správu domu umožnit přístup do svého bytu nebo společné části vyhrazené k výlučnému užívání vlastníkovi jednotky za účelem umístění, údržby a kontroly zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.

Speciální úpravou jsou oznamovací povinnosti vůči osobě odpovědné za správu domu:

1. nabytí jednotky do vlastnictví včetně adresy vlastníka jednotky a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, a to do jednoho měsíce od nabytí vlastnictví (totéž platí pro změnu údajů),
2. změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce, a to bez zbytečného odkladu,
3. přenechání bytu do užívání jiné osobě (nájemci) včetně jména a adresy této osoby, a to opět bez zbytečného odkladu.

Vlastník jednotky má právo:

1. na jméno a adresu kteréhokoliv vlastníka jednotky nebo nájemce v domě, kterou mu sdělí osoba oprávněná za správu domu,
2. seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům spravuje,
3. nahlížet u osoby odpovědná za správu domu do smluv uzavřených ve věcech správy, do účetních knih a dokladů,
4. na včasné vyúčtování záloh na služby, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období,
5. při poškození jednotky údržbou, opravou, úpravou, přestavbou či jiné změnou domu má nárok na náhradu škody ze strany společenství vlastníků, nevzniklo-li, pak poměrně ze strany spoluvlastníků domu.

• abyste pracovali jen s nejmenším potřebným množství osobních údajů,
• abyste chránili osobní údaje před zneužitím, zveřejněním a ztrátou,
• abyste měli souhlas s používáním a zpracováním osobních údajů, pokud souhlas potřebujete,
• abyste měli pořádek v tom, kdo, kdy, jak, proč a jak dlouho s osobními daty pracuje.

Vysvětlení základních pojmů:

SUBJEKT ÚDAJŮ – určitá nebo určitelná fyzická osoba. Ve vztahu k SVJ jsou subjekty údajů všechny fyzické osoby, o nichž jsou zpracovávány osobní údaje – tj. vlastníci jednotek, funkcionáři a zaměstnanci SVJ, případně i další fyzické osoby (např. osoby žijící v bytě nebo smluvní partneři SVJ – fyzické osoby).

OSOBNÍ ÚDAJ – jakákoli informace o subjektu údajů – například jméno, adresa, datum narození, e-mail, telefon, údaje o platbách, spotřebě služeb, osobní stav, občanství, fotografie, IP adresa, informace o zdravotním stavu, trestních deliktech a další. SVJ nejčastěji zpracovávají osobní údaje, které jsou identifikačními údaji uživatelů bytů a údaje, které souvisí se správou domu a pozemku a vším, co k tomu patří. Jedná se zejména o údaje o užívání bytů (číslo bytu, osoby v domácnosti, údaje potřebné pro rozúčtování služeb, náměry a odečty spotřeby apod.). Dalšími zpracovávanými údaji jsou údaje potřebné pro fungování SVJ (údaje o vlastnících jakožto členech SVJ, údaje o funkcionářích nebo zaměstnancích).

ZPRACOVÁNÍ – je v podstatě jakákoli operace, kterou s osobním údajem provádíte v elektronické nebo listinné podobě: např. získání, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění, omezení, výmaz, zničení.

SPRÁVCE – fyzická nebo právnická osoba, která sama určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů. SVJ je správcem osobních údajů ve vztahu ke svým členům (vlastníkům jednotek), funkcionářům, zaměstnancům, případně dalším osobám. Správce je odpovědný za jakékoliv zpracování osobních údajů a je povinen zavést vhodná, účinná a přiměřená opatření k jejich ochraně. Správce musí být schopen doložit, že činnosti zpracování jsou v souladu s GDPR.

ZPRACOVATEL – fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce. Pro SVJ bude nejdůležitějším zpracovatelem osoba, která pro SVJ vykonává smluvní správu domu a pozemku (např. bytové družstvo), neboť správa domu zahrnuje největší objem údajů. Zpracovateli údajů pro SVJ budou však také např. rozúčtovatelé tepla, advokáti, účetní, dodavatelé software a další (budou-li ve smluvním vztahu s SVJ).

Zásady zpracování osobních údajů podle GDPR:

ZÁKONNOST – zpracovávám jen údaje potřebné pro plnění zákonné povinnosti (kterou je v případě SVJ správa domu), pro plnění smlouvy se subjektem údajů (například pracovní smlouvy), mám oprávněný zájem (například k evidenci data narození pro přesnou identifikaci vlastníka), nebo mám ke zpracování souhlas (k výjimečnému zpracování údajů).

KOREKTNOST A TRANSPARENTNOST – zpracovávám údaje právě tak, jak deklaruji a o zpracování subjekty údajů srozumitelně informuji. Například osobní údaje, které mi vlastníci předají v souvislosti se správou domu, nemohu bez jejich výslovného souhlasu použít k marketingovým účelům.

ÚČELOVÉ OMEZENÍ – zpracovávám údaje jen pro jasně definované účely a ne pro účely jiné. Vždy musím být schopen odpovědět, proč ten který údaj zpracovávám (k čemu jej potřebuji).

MINIMALIZACE – zpracovávám údaje jen v nezbytně nutném rozsahu a bráním tomu, aby byly údaje zpracovávány nadbytečně.

PŘESNOST – zpracovávám přesné a aktuální údaje, nesprávné údaje opravím nebo smažu.

OMEZENÍ DOBY – zpracovávám údaje jen po nezbytně nutnou dobu, kterou předem vymezím. Pokud pomine účel zpracování a žádný další účel zpracování nemám, údaje zlikviduji nebo je nadále uložím jen takovým způsobem, který neumožní identifikaci subjektu údajů.

INTEGRITA A DŮVĚRNOST – chráním data před protiprávním zneužitím, ztrátou, zničením nebo poškozením.

Zásady zpracování osobních údajů podle GDPR:

Založte si SLOŽKU, do které zaznamenáte vše, co pro ochranu osobních údajů činíte. Těmito záznamy mohou být zápisy z jednání výboru, rozhodnutí o rozdělení úkolů spojených s GDPR mezi členy výboru, projednání na shromáždění (pokud tyto otázky na shromáždění řešíte – neboť právní předpis Vám takovou povinnost neukládá), podepsání povinnosti mlčenlivosti za strany orgánů (případně zaměstnanců), záznam o provedení analýzy dat v SVJ, záznam o vyhodnocení stavu ochrany dat v SVJ, záznam o likvidaci dat nebo o jejich předání zpracovateli (profesionálnímu správci), záznam o zavedení zvláštních opatření k ochraně dat, smlouvy o zpracování údajů. Později do této složky budete přidávat dokumenty o vyřizování žádostí nebo námitky subjektů údajů a dokumenty o hlášení narušení bezpečnosti (pokud k nim dojde).

Vztah se správcem domu (jakožto nejdůležitějším zpracovatelem): S profesionálním správcem domu máte uzavřenu smlouvu o zajištění správy. Obvykle taková smlouva obsahuje i ujednání o povinnostech při zpracování osobních údajů. GDPR vyžaduje určitá konkrétní ujednání. Pokud se nemění rozsah činnosti ani cena služeb, nemusí být taková úprava vztahu mezi SVJ schvalována shromážděním vlastníků. Může být uzavřena samostatná smlouva o zpracování osobních údajů. Profesionální správce Vám především musí garantovat určité (konkrétní) záruky ochrany osobních údajů. Podpis smlouvy o zpracování osobních údajů je potřebný i z toho důvodu, že bez písemného souhlasu ze strany SVJ nemůže správce osobní údaje potřebné pro plnění smlouvy s SVJ předávat dalším zpracovatelům (např. advokátní kanceláří, rozúčtovateli služeb, externí účetní, dodavateli software apod.). Časem možná zjistíte, že úkoly, které na SVJ klade GDPR přesahují Vaše možnosti a dohodnete se správcem na rozšíření úkolů správy domu. Bude-li se měnit rozsah činností správce nebo výše odměny, je taková dohoda považována za dodatek příkazní smlouvy o zajištění správy domu a vyžaduje souhlas shromáždění SVJ.

Vztah s ostatními zpracovateli: Sepište si seznam dalších zpracovatelů, kteří pro vás zpracovávají osobní data – může jít o rozúčtovatele tepla, advokáta, který vám poskytuje právní zastoupení a další osoby, s nimiž má smlouvu přímo Vaše SVJ. Zpracovatelé Vám musí písemně garantovat určitou úroveň (záruky) pro ochranu údajů. Pokud Vaše staré smlouvy se zpracovateli takové konkrétní záruky neobsahují, je třeba s nimi uzavřít nové smlouvy o zpracování osobních údajů, případně dodatky ke stávajícím smlouvám.

Některé doklady je však nutné archivovat, jiné se po vyčerpání původního účelu uchovávají pro účely navazující. Např. podle zákona o účetnictví se účetní závěrky a výroční zprávy archivují 10 let a ostatní účetní dokumenty (účetní doklady, knihy, přehledy, záznamy apod.) 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Dokumenty týkající se jednotlivých vlastníků a předpisů plateb se i po odstěhování vlastníka nebo po přijetí nového pravidla pro platby uchovávají pro případné pozdější spory s vlastníky po dobu, do kdy mohou být uplatněny u soudu (promlčeny).

Pokud evidenci dat přenesete k profesionálnímu správci, měli byste s ním dohodnout podmínky, za kterých Vám bude poskytovat součinnost k plnění Vašich povinností ve vztahu k subjektům údajů (poskytování informací, vyřizování žádostí o podání informací a přístup dat a vyřizování námitek proti zpracování). Taková dohoda může být součástí smlouvy o zpracování osobních údajů nebo (v případě navýšení odměny správci) bude uzavřena formou dodatku ke smlouvě o správě domu.

Pokud potřebujete zpracovávat i údaje, pro jejichž zpracovávání nenaleznete jiný zákonný důvod (zákonná nebo smluvní povinnost a oprávněný zájem převyšující zájem subjektu údajů), potřebujete souhlas. Souhlas musí být svobodný, srozumitelný a nesmí se jím podmiňovat poskytnutí jakékoli výhody. Pokud takový souhlas nemáte, od subjektů údajů si ho vyžádejte a založte. Souhlas musíte být schopni doložit po celou dobu zpracovávání dat. Při správě domu je údajem, který Úřad pro ochranu osobních údajů považuje za zpracovatelný pouze se souhlasem dané osoby, rodné číslo subjektu údajů. Souhlas lze udělit v písemné I elektronické podobě. Ověření podpisu není vyžadováno.

Přijměte opatření k zabezpečení listin. Pokud máte v domě kancelář nebo jinou místnost určenou pro uchování písemností SVJ, ujistěte se, že se do ní nedostanou nepovolané osoby, tj. klíče mají pouze členové výboru, dveře nejsou poškozené, do kanceláře není přístup oknem, skříně jsou uzamykatelné. Pokud jsou listiny v bytě předsedy nebo člena výboru, je nutné, aby je zabezpečil před osobami, které se v bytě zdržují (uzamykatelná skříňka). Přijatá opatření zaznamenejte.

Informujte vlastníky o zpracování osobních údajů i o přijatých opatřeních. Opatření je možné popsat ve směrnici, která podléhá schválení shromáždění vlastníků.

Subjekty údajů mohou vůči SVJ jakožto správci vykonávat celou řadu práv – podávat žádosti o sdělení informací o zpracování údajů, žádat o přístup k údajům, jejich opravu, výmaz, mohou uplatnit právo na výmaz nebo právo být zapomenut, mohou podávat námitky proti zpracování apod. Žádosti subjektů dat a způsob jejich vyřízení evidujte. Na každou žádost je třeba odpovědět nejpozději do 1 měsíce nebo je v této lhůtě nutné alespoň subjekt údajů informovat o tom, že bude žádost vyřízena ve lhůtě delší (maximálně dalších 2 měsíců) – pouze však v případě potřeby nebo s ohledem na složitost a počet žádostí. Ne každé žádosti musí být vyhověno. Nebudou například vymazány údaje bývalého vlastníka, pokud ještě neuplyne promlčecí lhůta k uplatnění práv nebo k obraně SVJ v případném soudním sporu.

Nástěnka – Na nástěnku nevyvěšujte žádné informace s osobními údaji, zejména ne údaje o dlužnících, nedoplatcích, kontaktní údaje na vlastníky apod. Vlastníci mají právo na informace, nástěnka je ale přístupná i dalším osobám (poštovní doručovatel, návštěvy, podnájemníci, pracovníci údržby apod.).

Internetové stránky SVJ – Pokud je přístup zajištěný vstupním jménem/heslem a stránky jsou zabezpečeny přístupovým certifikátem, lze na tyto stránky umístit i osobní údaje, na které mají vlastníci nárok (zápisy ze schůzí, doklady hospodaření apod.).

Hromadné emaily – Používejte funkci „skrytá kopie“, aby adresáti neviděli e-mailové adresy ostatních adresátů. Pokud hromadné zprávy s viditelnými adresami využíváte, požádejte členy SVJ o souhlas s použitím e- mailové adresy do hromadných zpráv a souhlas si založte.

Odečty měřidel – Osobu, která provádí odečty, poučte o povinnosti mlčenlivosti, je vhodné použít písemné prohlášení o mlčenlivosti. Naměřené hodnoty v jednotlivých bytech nezveřejňujte.

Vyúčtování – Při předávání vyúčtování dbejte na to, aby se vlastníci nedozvěděli o výsledcích vyúčtování ostatních vlastníků. Osobu, která předání vyúčtování provádí, poučte o povinnosti mlčenlivosti, je vhodné použít písemné prohlášení o mlčenlivosti. Data na vyúčtování lze chránit také předáním vlastníkům v zalepené obálce. Vyúčtování lze také zaslat na email, který vlastník užívá.

Informování vlastníků – Pokud některý z vlastníků využije svého práva na informace o ostatních vlastnících, dlužnících nebo nájemcích bytů, poučte ho o ochraně osobních údajů. Na chůzi vlastníků SVJ nesdělujte informace o dlužnících, pokud by se schůze účastnili I další osoby, např. nájemníci.

Žádost vlastníka o kontakt na uživatele jednotky – Vlastník může podle občanského zákoníku požadovat pouze jméno a adresu jiného vlastníka nebo jiné osoby, která byt užívá. Jiné informace nesdělujte.

Sdělování informací po telefonu – Vyvarujte se předávání osobních údajů po telefonu. Pokud si nejste jisti, že skutečně mluvíte s vlastníkem, který právo na informace má, požádejte o zaslání dotazu e-mailem. Adresu odesílatele můžete porovnat s e-mailovou adresou, kterou vám vlastník sdělil.

Kontrola hospodaření – Pokud vlastník využije svého práva seznámit se s hospodařením domu, zaznamenejte takové nahlédnutí a poučte ho o ochraně osobních údajů. Ve smlouvách, účetních knihách a dokladech se osobní údaje vyskytují běžně. Vyskytují se však i názory, že lze z důvodu ochrany osobních údajů nahlédnutí omezit – např. tak, že se některé údaje pseudonymizují (nebudou přiřaditelné ke konkrétnímu bytu nebo vlastníkovi). Možnost kontroly hospodaření však vlastníkovi musí být zachována.

Informace realitní kanceláře nebo zájemce o koupi bytu – Realitní kanceláře nebo zájemci o koupi bytu se na SVJ často obrací s žádostí o vystavení potvrzení o bezdlužnosti, o stavu dlouhodobé zálohy, o provedených opravách a podobně. Pokud se realitní kancelář nebo zájemce neprokáže plnou mocí od vlastníka, žádné informace takovým osobám nepředávejte.

Kamerový systém – Záznamy z kamerového systému používejte výhradně za účelem, za jakým jste kameru instalovali, tj. k ochraně majetku, při dodržení maximální míry soukromí (kamery nesmí mířit na dveře bytů ani na veřejná prostranství). Záznamy uchovávejte jen po dobu nezbytně nutnou (v řádu maximálně dnů). Záznamy můžete předat např. Policii ČR na základě písemné odůvodněné žádosti, která bude obsahovat také příslušné číslo jednací.

Pověřenec – SVJ nemusí jmenovat pověřence. Na počtu členů SVJ přitom nezáleží.

Může SVJ podnikat a pronajímat svůj majetek?
Nemůže. SVJ má jediný výlučný úkol, zajišťovat správu společných prostor. Je sice právnickou osobou, ale s omezenou působností. Všechny právní úkony, včetně nabývání majetku a nakládání s ním, tak může činit jen za jediným účelem – správa domu a pozemku. Z toho vyplývá, že nemůže žádný majetek pronajímat za účelem zisku. A nemůže ani jinak podnikat nebo se podílet na podnikání jiných osob.

Jsou společné prostory majetkem SVJ?
Společné prostory nejsou majetkem SVJ. Každý vlastník bytové jednotky je současně spoluvlastníkem společných částí domu. O nakládání s tímto společným prostorem tak rozhodují vlastníci, nikoliv SVJ. To nevylučuje možnost, abyste určitou část společných prostor přenechali k výlučnému užívání některému z vlastníků. Musí to být uvedeno v prohlášení vlastníka.

Může SVJ společné prostory pronajímat a kdo o tom rozhoduje?
Podle platné právní úpravy může SVJ uzavřít smlouvu o pronájmu společných částí domu a dohlížet na plnění smlouvy druhou smluvní stranou. O pronájmu ale rozhodují členové na shromáždění vlastníků. Doporučuje se, abyste na shromáždění dohodli také pravidla pronájmu: výše nájmu, doba nájmu, způsob výběru nájemce, mantinely o možném využití prostor a další pravidla. Uzavření smlouvy už pak provede statutární orgán SVJ podle těchto dohodnutých pravidel. Na shromáždění tak můžete schválit buď konkrétní návrh smlouvy nebo jen její podstatné body.

Komu náleží příjem z pronájmu společných prostor?
Příjmy z pronájmu společných prostor nejsou a nemohou být příjmem SVJ. Vždy jde o příjem vlastníků jednotek a rozdělí se mezi ně podle velikosti jejich spoluvlastnického podílu na společných částech domu. I když je nájemné často posíláno na účet SVJ, nejde o jeho výnos. Vlastníci jednotek se ale mohou rozhodnout, že nebudou vyplacení příjmu z pronájmu požadovat a ponechají příjem z pronájmu na účtu SVJ jako mimořádný příspěvek.

Kdo příjem z pronájmu společných prostor daní?
Příjmy z pronájmu společných prostor, ale i další příjmy plynoucí ze společných prostor (např. reklama umístěná na domě), nejsou výnosem SVJ, není ani jeho povinností tyto příjmy zdanit. Příjem z pronájmu vzniká vlastníkům jednotek a ti tak v příslušném zdaňovacím období nesou případnou daňovou povinnost. A to bez ohledu na skutečnost, zda vlastníci jednotek rozhodli o ponechání výnosu z pronájmu formou mimořádného příspěvku SVJ.

O těchto příjmech tak neúčtuje SVJ ve výnosech, ale jako o závazku vůči vlastníkům jednotek v případě, že jim bude příjem z pronájmu vyplacen. Pokud na shromáždění rozhodnete, že výnos ponecháte SVJ, třeba jako zálohu na činnosti spojené se správou domu, zaúčtujete jej pak jako ostatní zálohy.

Může si společné prostory pronajmout člen SVJ?
O způsobu využití a nakládání se společnými prostorami rozhodují vlastníci jednotek na shromáždění. Nic nebrání tomu, aby zájemcem o pronájem byl jeden z členů SVJ. V takovém případě určitě se doporučuje projednání všech podmínek nájmu na shromáždění (podle zákona nebo stanov, které mohou podmínky pronájmu společných prostor nejen vlastním členům SVJ specifikovat přísněji, než stanoví zákon).

Lze společné prostory přenechat do výlučného užívání některému z členů?
Ano, v souladu s výše uvedeným. Toto výlučné užívání společné části domu musíte uvést v prohlášení vlastníka. Je to dokument, kterým se rozděluje vlastnické právo k nemovitosti a obsahuje údaje o bytových jednotkách, společných částech domu, podílech na společných částech a také vymezení společných prostor vyhrazených k výlučnému užívání některému z vlastníků bytových jednotek.

Pokud chcete změnit prohlášení vlastníka z důvodu změny výlučně užívaných částí, dotýká se změna práv a povinností všech vlastníků jednotek a pro takovou změnu potřebujete písemný souhlasem všech těchto dotčených vlastníků.

Znát správný postup pro pronájem společných prostor bytového domu je důležité. Vlastníci jednotek totiž vystupují v několika rolích. Především jsou vlastníky svých bytových jednotek, ale také spoluvlastníky společných prostor. V případě pronájmu společných prostor mají nárok na svůj podíl příjmu z nájmu. Jsou také členy SVJ, na jehož účet může být případné nájemné hrazeno. A do třetice jsou členy nejvyššího orgánu SVJ – shromáždění, které rozhoduje o pronájmu společných prostor, jeho podmínkách, ale i výši příspěvků na správu domu.

Statutární orgán - Předseda společenství vlastníků
Funkční období 5 let
Počet členů: 1

Den vzniku funkce: 1. ledna 2023

Zapsáno do rejstříku společenství vlastníků jednotek 7. ledna 2023

Volbu členů výboru nebo předsedy výboru upravuje především ustanovení § 1208 NOZ, které stanoví, že členy volených orgánů volí a odvolává shromáždění. Volba či odvolání členů výboru nebo předsedy společenství jiným orgánem společenství nepřichází do úvahy.

Nevyžadují-li stanovy společenství vlastníků vyšší počet hlasů volí shromáždění členy výboru nebo předsedu společenství vlastníků prostou většinou hlasů vlastníků přítomných na zasedání shromáždění (§ 1207 NOZ).

Funkční období; zánik funkce

Uplynutím funkčního období funkce člena voleného orgánu společenství vlastníků zaniká, a to i navzdory skutečnosti, že doposud nejsou zvoleni noví členové tohoto orgánu.

Určení délky funkčního období volených orgánů společenství je obligatorní náležitostí stanov společenství. Zákon neurčuje pro společenství vlastníků ani minimální, ani maximální délku funkčního období členů volených orgánů. Je tedy pouze na společenství, jak dlouhé funkční období si pro členy volených orgánů určí. Vymezení délky funkčního období ve stanovách musí být dostatečně určité nelze proto ve stanovách uvést, že se jedná například o funkční období v délce maximálně pěti let a konkrétní funkční období určit vždy pro každého člena voleného orgánu individuálně.

Pro každého člena výboru se počítá funkční období samostatně, tj. funkce nemusí všem členům výboru zaniknout ve stejný okamžik. Stanovy v tomto směru však mohou určit jiná pravidla, když mohou například určit, že všem členům výboru zaniká funkční období vždy společně.

Pravidla pro počítání funkčního období je třeba hledat v § 605 odst. 2 NOZ, dle kterého platí, že konec doby určené podle týdnů měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec doby na poslední den měsíce. Pokud tedy je některý člen výboru zvolen do své funkce dne 31.1.2015 a jeho funkční období je pětileté pak jeho funkce zaniká dne 31.1.2020.

Změna délky funkčního období

Pokud dojde v průběhu výkonu funkce ke změně stanov v té části, která se týká délky funkčního období členů volených orgánů, pak se tato změna netýká těch členů výboru (předsedy výboru), který je aktuálně ve funkci. Je tomu tak proto, že člen je do své funkce volen na určité období, které v okamžiku volby určují stanovy. Proto pouhou změnou stanov nemůže dojít ke změně délky funkčního období u osob, které již funkci vykonávají. Do úvahy však připadá jejich opětovné zvolení (pokud je stanovy nevylučují).

Zápis funkčního období do rejstříku společenství vlastníků jednotek

Do rejstříku společenství jednotek se v rámci zápisu osoby-člena statutárního orgánu zapisuje i den vzniku a den zániku funkce člena statutárního orgánu společenství vlastníků (§ 21 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů). Den vzniku a den zániku funkce je pak patrný z úplného výpisu z rejstříku daného společenství. Pokud byla osoba zvolena do své funkce opakovaně, pak je nezbytné vždy provést její nový zápis do rejstříku společenství vlastníků.

Zápis do rejstříku společenství vlastníků jednotek má v tomto případě deklaratorní charakter a osoba, která byla zvolena do své funkce, se ujímá této funkce svým zvolením, a nikoliv až okamžikem, kdy je zapsána do rejstříku společenství vlastníků jednotek stejně, pokud dojde k zániku funkce člena voleného orgánu.

Princip materiální publicity

Na druhou stranu je ale třeba upozornit na § 8 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, dle kterého platí, že proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti (princip materiální publicity). Zjednodušeně řečeno, pokud nějakému členu výboru (předsedovi společenství) zanikne funkční období jeho uplynutím a nedojde k výmazu jeho osoby z rejstříku a bude nadále činit nějaká právní jednání za společenství a vystupovat při těchto jednáních jako člen výboru (předseda společenství) nebudou tímto dotčena práva třetích osob, které nevěděly o tom, že došlo k zániku funkčního období.

Excel pro Microsoft 365, Word pro Microsoft 365, PowerPoint pro Microsoft 365, Excel 2024, Word 2024, PowerPoint 2024, Office 2024, Excel 2021, Word 2021, PowerPoint 2021, Office 2021, Excel 2019, Word 2019, PowerPoint 2019, Office 2019, Excel 2016, Word 2016, PowerPoint 2016, Office 2016, Excel 2013, Word 2013, PowerPoint 2013, Office 2013, Excel 2010, Word 2010, PowerPoint 2010, Office 2010.

Počínaje systémem Microsoft Office 2007 Microsoft Office používá formáty souborů xml, například .docx, .xlsx a .pptx. Tyto formáty a přípony názvů souborů platí pro Microsoft Word, Microsoft Excel a Microsoft PowerPoint.

Společné DOC názvy souborů

Výchozí název souboru, který aplikace Microsoft Word poskytuje novým dokumentům před aplikací Word 2007.

Co je to soubor ODT?

Soubor ODT je textový dokument vytvořený různými textovými procesory, například programem Writer obsaženým v Apache OpenOffice a LibreOffice.